Kurzy vaření, zdravý životní styl, gastronomie, vaření, nákupy, potraviny, pohyb, cvičení, hubnutí,
vzdělávání, kurzy, osobní růst, koučink

26. 4. 2014 v Praze
pořádáme konferenci
Odborné setkání nutričních
specialistů - Tentokrát
s podtitulem "Fakta a mýty
očima medicíny"

Články: Posouzení skladby těla pomocí BMI, WHR, bazální metabolismus

Nejčastěji k posouzení přiměřené tělesné hmotnosti ve vztahu k tělesné výšce používáme tzv. Queteletův index neboli index tělesné hmotnosti (BMI). BMI vypočteme tak, že se tělesná hmotnost vyjádřená v kilogramech vydělí druhou mocninou tělesné výšky vyjádřenou v metrech (kg/m2). Podle WHO je nadváha charakterizována BMI v rozmezí 25,0 až 29,9 a obezita BMI větším než 30. Podle klasifikace BMI Světové zdravotnické organizace (WHO) a International Obesity Task Force je nadváha a obezita spojena s třikrát větším rizikem vzniku diabetu mellitu II. typu, ischemické choroby srdeční, hypertenze, mozkové cévní příhody, kardiovaskulárních onemocnění, porušení glukózové tolerance, degenerativních onemocnění pohybového aparátu a dalších komplikací.



BMI neodráží přesně podíl tuku a beztukové hmoty. Je zcela logické, že podstatně vyšších hodnot BMI dosahují jedinci výrazně pohybově aktivní (sportovci), protože mají odpovídajícím způsobem rozvinutou svalovou hmotu. Vyšší BMI u sportovce s rozvinutou svalovou hmotou nemusí znamenat nadváhu, neboť množství podkožního tuku oproti tukuprosté hmotě bude nižší než u jedince se stejným BMI, ale vyšším procentem podkožního tuku. BMI proto není k posouzení výživového stavu jedince nejvhodnější. Mnohem lepším ukazatelem je měření tukové složky.
Distribuci tuku lze nejsnáze změřit pomocí jednoduchých antropometrických ukazatelů, jako je obvod pasu nebo poměr pas/boky (waist to hip ratio, WHR). Zmnožení tuku na hrudníku a břiše zejména uvnitř břicha charakterizuje obezitu abdominální neboli viscerální (útrobní), někdy označovanou jako obezitu mužského typu, čili androidní (označována jako obezita horního typu či jablka).

Zmnožení útrobního tuku u androidní obezity je spojeno s častým výskytem kardiovaskulárních a metabolických komplikací.

U žen častější zmnožení tuku na hýždích a stehnech bývá označováno jako obezita gynoidní nebo gluteofemorální či podle charakteristické distribuce tuku jako obezita dolního typu neboli takzvaná obezita tvaru hrušky. Tento typ obezity nebývá provázen častým výskytem metabolických a kardiovaskulárních komplikací.
Charakter rozložení tuku v běžné praxi určujeme antropometricky pomocí krejčovského metru. Pas měříme v místě viditelného pasu nebo v polovině vzdálenosti mezi lopatou kosti kyčelní a posledními žebry, boky nad velkým trochanterem nebo v místě největšího vyklenutí hýždí. Naměřená hodnota obvodu pasu by neměla překročit 94 cm u mužů a 80 cm u žen. Zdravotní rizika plynoucí z ukazatele poměru pas/boky jsou uvedena v tabulce 17.




Nejpřesnější analyzátory těla pracují na principu tvz. bioimpedance (BIA). Měří tak složení těla na podkladě stanovení odporu těla při průchodu proudu o nízké intenzitě a vysoké frekvenci. To znamená, že změří rozdíl ve vodivosti tkáně tukové (bezvodá tkáň) a ostatních tkání, které vodu obsahují (aktivní tělesná hmota). Vyšetření se provádí neinvazivním způsobem a je velice rychlé (cca 1 min).

Na základě naměřené impedanční hodnoty se využívají takzvané predikční rovnice, pomocí nichž zjistíme:

Bazální metabolismus je energie, nutná k zachování základních životních funkcí lidského organismu. Minimálně tuto energii musíme (ve formě potravin) denně zkonzumovat. Pokud tak nečiníme a dlouhodobě jíme pod hodnotu našeho bazálního metabolismu, organismus je stresován, přepne se do nižšího energetického stavu a začne tvořit tukové zásoby, jako obranu a zásoby na další "krušné časy".
Pokud však dlouhodobě konzumujeme nadměrné množství potravin (nevyrovnané pravidelným pohybem), nadbytečná energie se rovněž uloží ve formě tuku.

Hlavní příčinou vzniku obezity je pozitivní energetická bilance, která je důsledkem nepoměru mezi energetickým příjmem a výdejem. Základní princip energetických bilancí vyjadřuje rovnice:

energetická bilance = energetický výdej – energetický příjem

seznam všech článků  |  zpět na úvodní stránku