Kurzy vaření, zdravý životní styl, gastronomie, vaření, nákupy, potraviny, pohyb, cvičení, hubnutí,
vzdělávání, kurzy, osobní růst, koučink

26. 4. 2014 v Praze
pořádáme konferenci
Odborné setkání nutričních
specialistů - Tentokrát
s podtitulem "Fakta a mýty
očima medicíny"

Články: Vláknina

Pojem vláknina či vláknina potravy (dietary fibre) je termín pro skupinu strukturálně příbuzných sloučenin (sacharidů) rostlinného původu, které vykazují určité společné vlastnosti, kterými jsou především:

• částečná až úplná odolnost ke štěpení trávicími enzymy,
• schopnost postoupit do tlustého střeva ve formě, ve které se zkonzumovaly,
• schopnost ovlivňovat některé gastrointestinální (GIT) funkce

Do pojmu vláknina potravy se zahrnují všechny nestravitelné sacharidy (neškrobové polysacharidy a oligosacharidy, resistentní škroby, dextriny i polysacharidy užívané jako potravinářská aditiva), látky asociované s neškrobovými polysacharidy a lignin (polyfenol, který zpevňuje rostlinná pletiva).
Uvedené pojetí vlákniny je používáno většinou států Evropské unie a je asi nejrozšířenější i ve světě. Velká Británie ale např. používá pro termín vláknina "neškrobové polysacharidy", v Japonsku se k vláknině zařazují i nestravitelné složky živočišných potravin. Údaje na obalech výrobků i hodnoty týkající se denního příjmu vlákniny v různých zemích proto nelze srovnávat.
Vláknina je nejčastěji dělena podle její rozpustnosti při definovaném pH a podle její fermentovatelnosti in vitro, tedy simulací prostředí lidského GIT. Na základě rozpustnosti je vláknina dělena na dvě základní skupiny, a to na vlákninu rozpustnou (viskózní, fermentovatelnou) a na vlákninu nerozpustnou (neviskózní, nefermentovatelnou). V některých literárních zdrojích je vláknina dělena dle své fermentovatelnosti, a to na částečně fermentovatelnou vlákninu (celulóza, pšeničné otruby, kukuřičné otruby, některé rezistentní škroby) a dobře fermentovatelnou vlákninu (pektin, guarová guma, arabská guma, inulin, polydextróza, oligosacharidy). Obecně je dobře fermentovatelná vláknina také dobře rozpustná ve vodě, zatímco částečně fermentovatelná vláknina je ve vodě nerozpustná.
Rozpustná vláknina je obsažena především v ovoci, ovsu, sladu, luštěninách a bramborách (pektin, inulin, některé hemicelulosy, rostlinné slizy, gumy, resistentní škroby, fruktooligosacharidy). Její význam tkví v tom, že je částečně štěpena v tenkém střevě, kde vytváří gely, čímž zpomaluje pasáž v horní části GIT (včetně evakuace žaludku) a zvyšuje viskozitu střevního obsahu. Tím je zajištěn snížený přístup trávicích šťáv k substrátům. Tento typ vlákniny snižuje vstřebávání některých látek a zpomaluje resorpci glukózy. Působí jako prebiotikum (podporuje žádoucí pomnožení střevní mikroflóry). Nevýhodou může být snížená resorpce některých minerálních látek při jejím nadměrném příjmu (Ca, Fe, Cu, Zn).
Nerozpustná vláknina váže značné množství vody a zvětšuje tak svůj objem. Tento typ vlákniny zpomaluje vyprazdňování žaludku, což snižuje pocity hladu a tím i příjem potravy. Vláknina tedy nepřímo pomáhá předcházet vzniku obezity. Tuhost potravin obsahujících větší množství nerozpustné vlákniny vyžaduje intenzivní kousání, což přispívá ke zvýšení pevnosti zubů v čelisti. Intenzivním kousáním, které vláknina vyžaduje, se zčásti odstraňuje zubní plak a zvýšená tvorba slin napomáhá neutralizovat vznikající kyseliny, což obojí přispívá k prevenci zubního kazu a paradentózy. Nerozpustná vláknina také příznivě ovlivňuje funkci tenkého a tlustého střeva tím, že zvětšuje objem tráveniny a zkracuje dobu jejího průchodu tenkým střevem. Tím klesá doba, po kterou dochází ke styku střevní stěny s tráveninou obsahující látky, které by mohly ve střevě působit škodlivě až toxicky (týká se to hlavně látek potenciálně karcinogenních).

Díky některým epidemiologickým studiím je dnes možné spojovat výskyt onemocnění civilizačního původu s nízkým příjmem vlákniny potravy, převážně z ovoce a zeleniny.
Doporučený denní příjem vlákniny pro dospělé je minimálně 30 g, přičemž poměr nerozpustné a rozpustné složky by měl být 3:1. Pro děti a dospívající je pro vlákninu doporučeno pravidlo "věk + 5" g.


seznam všech článků  |  zpět na úvodní stránku