Kurzy vaření, zdravý životní styl, gastronomie, vaření, nákupy, potraviny, pohyb, cvičení, hubnutí,
vzdělávání, kurzy, osobní růst, koučink

26. 4. 2014 v Praze
pořádáme konferenci
Odborné setkání nutričních
specialistů - Tentokrát
s podtitulem "Fakta a mýty
očima medicíny"

Články: Sportovní a výživové doplňky

Sportovní a jiné výživové doplňky se dle legislativy řadí mezi doplňky stravy obsahující potravní doplňky uvedené ve vyhlášce č. 446/2004 Sb. a neschvalují se před uvedením do oběhu Ministerstvem zdravotnictví. Podle § 3d zákona č. 110/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů se však musejí tyto doplňky stravy notifikovat tzn. před zahájením jejich uvádění do oběhu zaslat text české etikety na Ministerstvo zdravotnictví, odbor ochrany veřejného zdraví.
Doplňky stravy a ostatní potraviny obsahující potravní doplňky dosud neuvedené ve vyhláškách č. 446/2004 Sb. a č. 54/2004 Sb. schvaluje před jejich uvedením do oběhu Ministerstvo zdravotnictví podle § 11 odst.2 písm.b) zákona č.110/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Jako podklad pro schválení takových potravin vyžaduje Ministerstvo zdravotnictví odborné stanovisko Státního zdravotního ústavu.
Potravními doplňky (výživovými faktory) se zvyšuje biologická hodnota potravin. Lze jimi obohacovat potraviny do maximálního podílu referenční denní dávky, určeného vyhláškou 53/2002 Sb.

Iontový a energetický nápoj patří mezi tzv. sportovní nápoje, to znamená nápoje užívané ve sportu i při jiné velké fyzické námaze. Glukóza a elektrolyty obsažené v těchto nápojích zůstávají v žaludku déle než samotná voda a postupně se uvolňují do organismu. Fruktóza se uvolňuje pomaleji než glukóza, ale často vyvolává plynatost nebo průjem. Zatímco iontové nápoje působí hlavně rehydratačně (udržují vodu v těle) a snadno se vstřebávají, řada energetických nápojů s obsahem kofeinu a cukru působí naopak dehydratačně, to znamená močopudně. K energetickým nápojům bychom proto měli vždycky pít vodu, podobně jako ke kávě.
Iontové nápoje se začaly vyrábět, protože se zjistilo, že samotná voda nezajišťuje dostatečnou hydrataci během cvičení. Při vysoké intenzitě fyzické aktivity dochází k nadprodukci tepla, které se z těla odvádí odpařováním vody při pocení. Organismus neumí vyloučit čistou vodu, vylučuje ionty, na které jsou navázány molekuly vody. Při pocení se tedy kromě vody ztrácí z těla i minerální látky. Iontové nápoje mají za úkol harmonizovat případnou nerovnováhu mezi ionty (minerálními látkami) v těle, způsobenou třeba zvýšeným pocením. Energii do těla dodávají jen výjimečně a ve zcela zanedbatelném množství, proto obsahují nejvýše jen 2 až 3 % cukrů. Jejich úkolem je dodávat do těla hlavně sodík a draslík, obvykle v poměru 3 nebo 4:1, a v menším množství hořčík, vápník, železo, fosfor, které odcházejí z těla pocením.
Rozeznáváme tři typy iontových nápojů: hypotonické, které mají menší osmolalitu než krevní plazma, izotonické, které mají stejnou osmolalitu (290 mmol•l-1) a hypertonické, které mají vyšší osmolalitu než krevní plazma. Hypotonické nápoje (200–250 mmol•l-1) nám dodávají především vodu a v menší míře i ionty, proto bychom je měli pít během sportu. Izotonické nápoje užíváme až po cvičení, jelikož už neztrácíme pot a můžeme doplnit chybějící ionty. Hypertonické nápoje obsahují už jen minerální látky, vedou k dočasné sekreci vody do střevního lumina a jsou vhodné spíše pro horolezce, u běžného sportu by stávající dehydrataci ještě zhoršovaly. Zajímavé je, že i mezi středně mineralizovanými minerálkami lze najít takové, které svým složením iontové nápoje připomínají.
Energetické nápoje především dodávají energii a povzbuzují. Obsahují 8 až 20 % cukrů a látky stimulující výkon a koncentraci (např. kofein, taurin a nikotinamid). Používají je tedy nejvíce atleti (konzumují nápoje každých 15–20 minut) a sportovci s vytrvalostním tréninkem. Zásobovat glukózou bychom měli také během cvičení, které trvá celou jednu hodinu a více a během sportovních her, kdy opakovaně provádíme různé aktivity.

Sacharidové nápoje, označované taky jako Gainery, představují specifickou směs vybraných zdrojů sacharidů jako je glukóza, fruktóza, maltodextrin (enzymaticky štěpený škrob) či dextróza. Často se v nich vyskytují ještě různé aminokyseliny, bílkoviny a jiné účinné látky jako kreatin, vitaminy, antioxidanty, karnitin, inulin nebo i probiotické kultury; jejich přítomnost zvyšuje kvalitu samotného výrobku. Sacharidy slouží jako látka pro tvorbu nových energetických zásob pro organismus, podílí se na efektivním zvýšení energetického potenciálu pro svalovou práci, oddálení únavy a kvalitní regeneraci, podporují nárůst svalové hmoty a síly, obnovení glykogenových zásob a také zvýšení tělesné hmotnosti.
Většinou se kombinuje společně s proteiny jako sacharido-proteinový či proteino-sacharidový nápoj. Záleží na koncentraci, v jaké jsou zastoupeny. Pokud je sacharidů více jak 50 %, udává se to jako sacharido-proteinový nápoj a naopak. Číslo na výrobku většinou udává množství bílkovin.
Sacharidové a proteinové nápoje, či jejich kombinace, se vyrábí jako sypká sušená směs, která se připravuje do vody nebo mléka za vzniku koktejlu. Míchání do mléka se zažilo spíše ze stran spotřebitelů, a to z důvodu lepší chuti a také proto, že mléko na rozdíl od vody obsahuje ještě další proteiny, tuky a vitaminy. Příprava do vody je však mnohem účinnější, protože se výrobek lépe vstřebává.
Bílkoviny v proteinových nápojích jsou především proteiny mléka, jako je kasein, a hlavně nejpoužívanější syrovátka (výrobky z ní jsou také nejdražší), dále to jsou proteiny vaječného bílku a kolagenních bílkovin.
Vstřebávání kaseinu je pomalé a poskytuje dodávku aminokyselin do svalu až po dobu sedmi hodin. Syrovátkové (sérové) proteiny jsou z 50 % jsou tvořeny globulárním proteinem β-laktoglobulinem, který je bohatý na BCAA. Další významný protein je α-laktalbumin, který má biologickou funkci ako součást některých enzymů. V menším množství je tu také zastoupen sérový albumin (sérumalbumin), glykomakropeptidy, laktoferin, laktoperoxidáza, imunoglobuliny, lysozymy aj. Tyto frakce podporují imunitní systém, zvyšují regeneraci, podporují vstřebávání minerálních látek a hrají klíčovou roli při podpoře zdraví a výkonu. Syrovátkový protein je tělem mnohem lépe a rychleji absorbován než jakýkoliv jiný protein. Syrovátka má také výjimečně vysokou biologickou vstřebatelnost. Četné výzkumy dále zjistily, že syrovátkový protein snižuje riziko onemocnění některými druhy rakoviny, snižuje krevní tlak a zlepšuje celkovou výkonnost sportovce.
Syrovátkový bílkovinný koncentrát (Whey Protein Concentrate – WPC) je vyráběn v několika krocích. První krok při zpracování syrovátky je ultrafiltrace, jejímž produktem je syrovátkový bílkovinný prášek. Zahrnuje protlačování přes porézní membránu, aby se protein oddělil od tuku a laktózy. Ačkoliv WPC není ta nejčistší bílkovina, protože prošla jen základním zpracováním, je vysoce kvalitním proteinovým práškem, který obsahuje sacharidy i tuky. Díky krátkému zpracování zůstávají ve WPC všechny prospěšné syrovátkové frakce a celkový konečný produkt je oproti syrovátkovému izolátu nebo hydrolyzátu levnější. Syrovátkový bílkovinný izolát (Whey Protein Isolate – WPI) je čistší než WPC, protože je získáván náročnějším procesem (delší filtrování a iontově výměnná chromatografie). Produktem tohoto procesu je prášek, který obsahuje až 95 % bílkovin. WPI má vyšší biologickou vstřebatelnost než WPC, takže je vhodný ke konzumaci před i po tréninku. Syrovátkový bílkovinný hydrolyzát (Whey Protein Hydrolysate – WPH) je vyráběn tak, že jsou ve výrobním procesu bílkovinné řetězce štěpeny na ještě menší fragmenty než při výrobě WPC a WPI (procesem zvaným hydrolýza). Tak je bílkovina vlastně "předtrávena" a zažívací ústrojí nemá tolik práce s jejím štěpením. WPH je tak nejsnadněji vstřebatelnou bílkovinou, proto je také nejdražší.
Vaječný bílek, obsahuje asi 40 různých proteinů, které řadíme mezi globuliny, glykoproteiny a fosfoproteiny. Hlavní protein představuje skupinu příbuzných sloučenin označovaných jako ovalbumin A.

Ve formě bílkovinného koncentrátu nebo izolátu se do proteinových prášků přidává již tradičně sojový protein. Sója se vstřebává stejně rychle jako syrovátka a je bohatá na aminokyseliny arginin, glutamin, BCAA a je ceněná z hlediska obsahu hodnotných izoflavonů. Má také antioxidační účinky, které pomáhají svalu při regeneraci po tréninku.
Glutamin je nejrozšířenější aminokyselina v těle, v kosterním svalstvu představuje až 60 % celkového množství aminokyselin. Nepatří sice mezi esenciální AK, ale za určitých podmínek (např. rapidní pokles lymfocytů) se stává podmíněně esenciální a tudíž nepostradatelnou. Je zdrojem dusíku pro mnoho biosyntetických reakcí, ale pouze izomer L-glutamin je biologicky aktivní. V těle vzniká ve svalech a střevech z kyseliny glutamové (glutamátu). Glutamin se poté dostává do střev, kde je přeměněn na alanin, který je transportován do jater, v nichž je použit jako zdroj energie.
Glutamin zvyšuje koncentraci aminokyselin ve tkáních, účastní se biosyntézy glukosaminu a chondroitinu, glutathionu, v ledvinách produkuje toxický amoniak, který je odstraňován z těla, je prekurzorem GABA, slouží jako palivo pro metabolické děje, transportuje dusík. Dále je součástí syntézy bílkovin a močoviny, je nepostradatelný pro mozkový metabolismus. Slouží jako přenašeč draselných iontů v krevním řečišti mozkové tkáně. Zvyšuje imunitu, snižuje chuť na alkohol a omezuje touhu po sladkostech. Glutamin také snižuje stav úzkosti a zlepšuje spánek. Zvyšuje hladinu glukózy v krvi (je využíván k předcházení hypoglykémie), stabilizuje činnost prostaty. Bývá užíván při léčbě žaludečních vředů. Spotřeba glutaminu stoupá během stresových stavů a katabolických procesů (např. vyčerpávající cvičení a zátěže). Při tréninkové zátěži byla zjištěna až 5krát vyšší spotřeba než za normálního klidového stavu organismu. Toto vylučování způsobuje imunitní odezva svalových tkání, reakce trávicího traktu, větší tvorba glykogenu v játrech a zvyšování produkce amoniaku v ledvinách. Hladina glutaminu v krvi reaguje na oba druhy tréninku – vysoce intenzivní (45–60 minut) i prodloužený (75 minut a déle). Reakce spočívá ve zvýšení hladiny glutaminu během výkonu a v následném zřetelném snížení během regenerační fáze. Dle některých studií zvyšuje glutamin při denní dávce 2 g hladinu růstového hormonu až o 400 %. Navíc zlepšuje glutamin i vstřebatelnost kreatinu. Glutamin je relativně bezpečným potravním doplňkem, větší nebezpečí hrozí jen při dlouhodobém dávkování nadměrného množství, což odpovídá dávce vyšší než 0,4 g pro 1 kg tělesné hmotnosti na den. Zmíněným nebezpečím je možnost hromadění amoniaku v organismu. Suplementace glutaminem je oblíbená především v kulturistice. Ideální je rozdělit denní dávku do dvou částí. V tréninkových dnech je nejlepší přijmout první dávku s potréninkovým jídlem či koktejlem, druhou s posledním jídlem před spaním. V den volna se dávka dělí také na dvě půlky, první s jedním jídlem během dne, druhá s posledním jídlem před spánkem.
Arginin patří mezi semi-esenciální AK, což je AK, které si za jistých podmínek nedokáže náš organismus vyrobit sám a v dostatečném množství. Tato situace typicky nastává v období růstu či při zvýšené tělesné námaze. Aktivní biologickou formou je L-arginin. Z argininu může vznikat tzv. nitroxid (respektive radikál •NO,), a to působením enzymu nitroxidsyntázy, která je obsažena v různých tkáních. NO způsobuje v plicích vazodilataci, zvyšuje prokrvení a ventilaci, zprostředkuje dilataci žaludku; je odpovědný za dilataci cév vedoucí k erekci, působí cytostaticky a cytotoxicky při infekcích a zlepšuje průtok krve jak do mozku, tak do svalu. Vlastnosti dilatace se využívá i ve sportu. Čím je krevní tok ve svalech intenzivnější, tím více živin se s krví do svalu dostane, napomůže k jeho regeneraci a tvorbě nové svalové hmoty. Hladinu NO můžeme zvýšit doplňováním argininem.
Kromě vzniku a přenosu NO je arginin zodpovědný za vylučování růstového hormonu, glukagonu a inzulinu. Dále urychluje obnovu buněk a je nutný pro zvýšení proteosyntézy. Vedle zvýšení růstu svalů, působí arginin na spalování podkožního tuku. Kombinace L-argininu a L-karnitinu je vedle hlavního účinku na redukci hmotnosti vhodná i pro snížení srdeční zátěže a rizika oběhových potíží, snížení hladiny cholesterolu v krvi a podporu spermatogeneze. Arginin se proto také používá do preparátů na zvýšení sexuálního prožitku.
Kromě známého L-argininu existují ještě další formy jako např. arginin α-ketoglutarát nebo arginin ketoisokapronát, což je arginin připojený k molekule α-ketoglutarátu nebo α-ketoisokapronátu. Další formou je arginin malát, který se skládá z argininu chemicky napojeného na kyselinu jablečnou. Arginin ethylester je nejnověji objevenou formou argininu. Nezávisle na kondici se užívá 3–5 g Arg v jedné dávce (30–60 minut před tréninkem), dávkuje se 2–3krát denně na lačno. Účinky L-arginu lze zintenzivnit současným užíváním nejen s L-karnitinem, ale i s vitaminy skupiny B.

BCAA neboli rozvětvené alifatické AK (z angličtiny Branched Chain Amino Acids) jsou esenciální aminokysliny. Patří mezi ně Leu, Ile a Val, v potravě jich je dostatek (kuřecí a krůtí maso, mořské ryby a luštěniny) a příznaky deficitu se nevyskytují. Na rozdíl od ostatních AK se jen nepatrně zachycují v játrech a zpracovávají se až na periferii, hlavně svalem, pro který představují palivo, a také mozkem.
Leucin se vyskytuje ve všech běžných bílkovinách, nejčastěji v množství 7–10 % (obiloviny obsahují proměnné množství), volný vzniká ve větším množství při zrání sýrů činností bakterií. Je to nejvýznamnější větvená AK. Podle posledních studií se právě Leu výrazně podílí na zrychlení nárůstu svalové hmoty. Denní potřeba Leu se pro mladého nesportujícího jedince pohybuje v rozmezí 20 – 40 mg na kg tělesné hmotnosti denně. Pro sportovce trénujícího denně tři a více hodin pak vychází denní dávka minimálně na 60 mg na kg tělesné hmotnosti denně. Ideálním zdrojem Leu je izolát syrovátkové bílkoviny (14 % obsahu) a kasein (10 % obsahu). Izolát syrovátky se hodí zvláště před a po tréninku, kasein spíše během dne nebo před spaním.
Izoleucin nejvíce obsahují mléčné a vaječné bílkoviny (6–7 %), v mase a v obilninách je přítomen v množství 4–5 %. U Ile se potřeba stanovuje velice těžko kvůli obtížnosti měření jeho štěpení, odborníci ale doporučují denní dávku zhruba 20 mg na kg za den.
Valin se vyskytuje v živočišných i rostlinných bílkovinách v množství 5–7 % (vejce 7–8 %), nejvyšší množství obsahují strukturní bílkoviny elastiny (až 16 %). Při testech byla zkoumána i potřeba Val - její výše byla stanovena mírně pod hranicí 40 mg na kg a den, pro intenzivně trénující jedince se doporučuje dávka minimálně 50 mg na kg a den.
Při použití BCAA jako doplňku stravy je nejjednodušší podávání s každou dávkou bílkoviny během dne. Možností je také požití 5 g asi 60 minut před tréninkem a dalších 5 g ihned po tréninku (zvýšení možnosti tvorby nové svalové tkáně a urychlení regenerace organismu). Celkový denní příjem by ale neměl překročit 20 g. Ideální poměr zastoupení jednotlivých aminokyselin v pořadí Leu, Iso a Val je 2 : 1 : 0,5.
BCAA nemají své místo jen v objemové fázi, ale samozřejmě i během diety, kdy je svalová tkáň mnohem více náchylná k destrukci. BCAA chrání svalovou hmotu před jejím úbytkem.

HMB je zkratka pro β-hydroxy-β-methyl-butyrát a poprvé se o něm začalo mluvit v létě roku 1996, kdy američtí plavci přiznali, že při tréninku těžili ze suplemenetace HMB. Objeven byl už v roce 1981 při hledání látky, která by urychlila růst hospodářských zvířat.
HMB je v těle metabolizován asi z 10 % na Leu, a to přes metabolický meziprodukt isokapronát, z něhož je až následně vyroben HMB pomocí enzymu dioxygenázy. HMB je také prekurzor cholesterolu. Zvýšený přísun HMB zmírňuje poškození membrán svalových buněk a zlepšuje regeneraci, čímž urychluje a potencuje zvyšování síly a nárůst svalové hmoty při pravidelné intenzivní svalové zátěži. Zvyšuje využitelnost přijímaných bílkovin pro stavbu svaloviny.
Odborníci došli k názoru, že HMB přispívá k nárůstu svalové hmoty již při dávkování 38 mg/kg tělesné hmotnosti, účinná dávka se pohybuje okolo 3 g denně (Leu by muselo být do 60 g), množství nad 5 g nemá už žádaný účinek. Účinkuje stejně u mužů i u žen, podmínkou je samozřejmě podávání ve spojení se cvičením.

Kreatin je produkován v játrech, slinivce břišní a ledvinách a následně se ukládá do svalů pomocí krevního oběhu. Ve skeletárních svalech je soustředěno více jak 90 % celkového obsahu kreatinu, zhruba jedna třetina ve formě volného kreatinu a zbytek jako kreatin fosforylovaný (CP). Těchto 90 % se ve svalech nevratně přemění a vyloučí z těla močí v podobě kreatininu. Zbývajících 10 % kreatinu se nachází v srdci, mozku a varlatech. Z tohoto celkového množství je organismem denně využito cca 1,6 %, tj. necelé 2 g. Tento kreatin je nahrazován buď vlastní tělesnou syntézou nebo příjmem z vnějších zdrojů (maso, vnitřnosti, ryby, mléko).
První zdokumentované použití kreatinu ve sportu se datuje v roce 1992, kdy ho na olympijských hrách v Barceloně použili britští běžci. Včetně štafetových běhů tehdy získali atleti z Velké Británie 13 olympijských medailí. O rok později už mohla kreatin nakupovat široká veřejnost, když firma EAS (Anthony Almada a Ed Byrd) zavedla úspěšný kreatinový výrobek Phosphagen. Jeho vysoká cena odpovídala jeho účinku a rázem se produkt stal světovým šlágrem. Spolu s kreatinem se do svalu dostává voda, čímž dochází k hydrataci buněk a svaly pak působí plnějším a mohutnějším dojmem. Díky zvýšené hydrataci jsou také příznivě ovlivněny anabolické děje v buňkách a zvyšuje se proteosyntéza. Suplementace kreatinem znamená lepší obnovu ATP, možnost itenzivnějšího tréninku, a tím lepší odezvu při svalovém růstu. Kreatin se v játrech přeměňuje na makroergní sloučeninu CP, který chemicky obnovuje ATP. To umožňuje svalům pokračovat v kontrakci. Po 45 minutách (záleží na intenzitě úsilí) je CP také využit a produkce svalové síly rapidně klesá.
Suplementace kreatinem je vhodná při krátkodobých zatíženích (sprint, kulturistika, box, hokej a fotbal). Účinky kreatinu na dlouhodobé výkony nebyly dostatečně prokázány, a proto jsou názory na suplementaci kreatinem u vytrvalostních sportovců u odborné veřejnosti značně rozdílné. První dva týdny se doporučuje užívat 20–30 g kreatinu denně v rozdělených dávkách spolu s jídlem nebo bílkovino-sacharidovým nápojem. Tato fáze trvá 2–4 týdny a pak se užívá asi 5–10 g kreatinu denně.
Kreatin monohydrát je základní forma kreatinu. Monohydrát je určitě nejpopulárnější formou na trhu, prodává se ve formě prášku, tablet, kapslí a v dalších formách. Kreatin citrát je složen z molekuly kreatinu navázané na molekulu kyseliny citrónové. Tato kyselina je přírodní kyselinou, která je součástí Krebsova cyklu. Jedná se tedy o klíčovou substanci v energetickém metabolismu. Kreatinfosfát představuje molekulu kreatinu navázanou na kyselinu fosforečnou. Ve svalu se kreatin musí navázat na fosfátový anion, aby vytvořil kreatinfosfát, který je energeticky účinný. Proto mnoho lidí věří, že užívání fosfokreatinu je účinnější než kreatin monohydrát. Fosfátové prostředí též tlumí účinky únavové kyseliny mléčné (laktátu). Kreatin malát představuje molekulu kreatinu navázanou na molekulu kyseliny jablečné. Podobně jako citrónová, je i jablečná kyselina meziprodukt Krebsova cyklu, z této kombinace se tedy může vytvořit více ATP než z jiné formy kreatinu. Kreatin tartrát představuje molekulu kyseliny vinné navázané na kreatin. Obsah čistého kreatinu je asi 70 %. Kreatin hořečnatý je patentovaná forma představující hořečnatý komplex kreatinu ve formě tzv. chelátu, což je minerální komplex, v němž je kreatin chráněn před rozkladem v žaludku, takže se pomaleji vstřebává. Jeho výhodou je i chování v samotném svalu, protože hořčík stimuluje přeměnu kreatinfosfátu na ATP. Mikronizovaný kreatin je jemně práškovou formou kreatin monohydrátu. Velikost zrn je asi 20krát menší než běžné částice kreatin monohydrátu, takže látka má větší povrch. To znamená, že se snadněji vstřebává v roztocích.
Kreatin HMB je novinka mezi kreatiny, která představuje kreatin navázaný na molekulu HMB, který podporuje svalovou regeneraci a růst. Vazba mezi oběma molekulami chrání celý komplex před degradací v žaludku a zvyšuje jejich rozpustnost a vstřebatelnost v těle. Jakmile se látka dostane do krve, vazba se rozštěpí a kreatin s HMB putují odděleně do svalů. Šumivý kreatin; kreatin citrát nebo monohydrát se smíchá s bikarbonátem sodným a kyselinou citrónovou. Přidá-li se k přípravku voda, dojde k bouřlivé reakci mezi bikarbonátem a kyselinou, která dává preparátu šumivý charakter, a při níž se kreatin uvolňuje z nosiče. Tato technologie zabraňuje, aby se kreatin rozložil v žaludeční kyselině, a zlepšuje vstřebávání kreatinu ve střevech. Ethylester kreatinu je další novinkou, která má chemický název ethylhydrochlorid-ester kreatinu, jinak také kreatin ethylester (CEE). Nárůst biologické dostupnosti kreatinu v této formě má řadu dalších, zdravotně prospěšných efektů. Tento ester zvyšuje schopnost kreatinu prostupovat stěnami buněčných membrán ve střevech a ve svalech. Kreatin methylester je kreatin s navázanou methylovou skupinou. Toto organické spojení brání molekule kreatinu rozpadnout se dříve, než se stráví a je metabolizována, což vede k větší absorpci kreatinu ve svalech. U produktů obsahujících methylovou skupinu vystačíme s menším dávkováním než u kreatin monohydrátu. Tekutý kreatin; kapalné výrobky s kreatinem jsou vstřebatelnější než pevné výrobky, protože se lépe rozpouštějí. Lze je stabilizovat přidáním sojového oleje či minerálními koloidními komplexy na dobu až dvanáct měsíců. Někdy se také přidává kreatin do gelů s aloe vera, aby déle vydržel. Žvýkací kreatin; přípravky ke žvýkání v ústech se rozdrtí zuby v ústní dutině a při trávení se z nich postupně vyloučí všechny složky. Buď se vyrábí ve formě žvýkacích tablet, tyčinek nebo želatinových "gumových" bonbónů. Jeho vstřebatelnost je o něco nižší než u kapalných forem, ale přesto se získá dostatek účinné látky. Kreatin α-ketoglutarát je kreatin vázaný na molekulu AKG. AKG se okamžitě vstřebává ve střevech, čímž předchází případným trávicím potížím, a putuje do svalů. Navíc tělo využívá kreatin-AKG i jako palivo k obnově hladiny kreatinfosfátu v přestávkách mezi sériemi cvičení. Kreatin glukonát je jedním z nejnovějších produktů, který je složen z kreatinu navázaného na glukózu. Tato kombinace zlepšuje vstřebávání kreatinu ve střevech, protože se v nich pohlcuje podobně jako normální glukóza, která se vstřebává extrémně rychle. Glukóza rovněž zvyšuje rozpustnost kreatinu, když se smísí s vodou. Jejím účinkem se současně uvolní inzulín, který kreatinu pomáhá vstoupit do svalových buněk. Trikreatin orotát je kreatin navázaný na kyselinu orotovou. Zvyšuje hladinu karnosinu ve svalu, zvyšuje tvorbu kreatinfosfátu ve svalových buňkách, podporuje vytváření svalových bílkovin, a tím svalový růst. Kre-alkalyn. Patentovaná technologie zabezpečuje kreatinu jeho dokonalé vstřebávání a ochranu před degradací na kreatinin, a to díky pH vyššímu než je 12.

L-karnitin je kyselina 3-hydroxy-4-N-trimethylaminomáselná. Je to ve vodě rozpustná AK, která byla dříve řazena mezi vitaminy ze skupiny B. Karnitin je určen pro sportovce vytrvalostní a pro ty, kteří chtějí snížit tělesnou hmotnost (užívá se při redukční dietě) nebo při "rýsování" ve sportu. Karnitin může být syntetizován v játrech a ledvinách z AK Lys a Met. Ve formě acylkarnitinu se tato aminokyselina podílí na přenosu MK s dlouhým řetězcem do vnitřního matrix mitochondrií, kde probíhá jejich oxidace. Tam dále reguluje koncentraci acetyl-CoA, umožňuje udržet větší koncentraci volného CoA, a tak stimuluje oxidativní metabolismus.
Podávání karnitinu může zlepšit fyzický výkon a podpořit úbytek tělesného tuku. Zvýšené spalování tuků během dlouhodobé zátěže může zlepšit vytrvalostní kapacitu organismu. Karnitin také urychluje přísun kyslíku do krve, což je výhodné při aerobních aktivitách. Karnitin působí i jako mozkový stimulátor při velkém fyzickém či psychickém zatížení a zpomaluje a oddaluje pocit únavy. Jelikož se jedná o biologicky přirozenou látku, nemá negativní účinky, ale ve vyšších koncentracích není doporučován těhotným a kojícím ženám či diabetikům.
L-karnitin se vyrábí v tekuté formě, která je dobře vstřebatelná a využitelná. Ke karnitinu se přidává ještě spousta jiných látek, např. lecitin, kofein, chrom, chitosan, pyruvát, L-arginin, BCAA, HCA, ženšen či některé vitaminy. Doporučený denní příjem karnitinu se udává 1000 mg rozdělených do dvou dávek.

Taurin je neesenciální AK, kterou si naše tělo může vytvořit z Met a Cys za pomoci vitaminu B6. Působí jako významný energizér, protože stimuluje mozkovou aktivitu. Taurin ovlivňuje chování neurotransmiterů, optimalizuje činnost CNS a prokrvení mozku, čímž dochází ke stimulaci myšlenkových pochodů a celkovému zvýšení výkonnosti a bdělosti. Zajímavým efektem pro sportovce je, že taurin má schopnost napodobovat funkci insulinu a umožňuje tak zlepšit využití sacharidů podobným mechanismem (pomocí něho dokáže glukóza vstupovat do buněk), ale nedojde přitom jako u inzulínu k poklesu krevního cukru nebo až k hypoglykémii. Díky tomu dochází k efektivnějšímu zpracování látek nezbytných pro růst svalu a jeho regeneraci. Taurin také zlepšuje pohyblivost spermií a tím i reprodukční schopnosti, je prokazatelně účinný při léčbě srdeční arytmie, snižování krevního tlaku a redukci hladiny LDL cholesterolu. Mimo jiné vyživuje a zvlhčuje oči, což je zajímavý fakt pro lidi trávící den u PC. Je to látka energizující, neriziková, bez jakýchkoliv vedlejších účinků. Ve farmaceutických preparátech se používá proti bolestem hlavy, při vyčerpání organismu, k podpoře činnosti jater, jako výživa kloubů a vaziv aj.
Taurin se pro své energizující účinky ve sportu využívá podáním 20–30 minut před výkonem (v dávkách od 500–1000 mg taurin znatelně zlepšuje koordinaci pohybů, soustředění, psychickou odolnost a toleranci stresu), u řidičů k potlačení únavy, při potřebě celkové stimulace mozkových pochodů, oddálení pocitu vyčerpání a zlepšení koncentrace při učení (např. u studentů). Účinky taurinu mnohonásobně zesiluje kofein, čehož se využívá v energetických nápojích (Red Bull, Semtex).

Lecitin (fosfatidylcholin) je součástí lipidické frakce a je obsažen v každé buňce našeho těla, kde má svou životně důležitou funkci. Obsahuje směs fosfolipidů, kyseliny fosforečné, metationu a dvou vitaminů – cholinu (vitamin B4) a inositolu (vitamin B8). Je nezbytný pro ochranu buňky, neboť je součástí buněčné membrány. Příznivě ovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi, a tím proces aterosklerózy. Zlepšuje činnost mozku, jater a žlučníku. Čistí krevní stěny, podporuje kardiovaskulární systém, mírní bolesti kloubů (podporuje vstřebávání vápníku), omezuje padání vlasů. Doporučuje se při kožních postiženích, protože zlepšuje stav pokožky, brání vzniku ekzémů a podporuje regeneraci tkání při hojení ran. Sportovci oceňují lecitin pro jeho schopnost odbourávat tuk z nežádoucích míst, jelikož v organismu pomáhá přetvářet složité lipidy na jednoduché, které se dále využívají k tvorbě energie a na regeneraci svalů po sportovním výkonu. U žen se uplatňuje i proti celulitidě snižováním nadbytečné hladiny estrogenu. Studenti se zase mohou spolehnout na lepší schopnost soustředit se a pamatovat si, a to i ve vyšším věku, a odolávat celkovému stresu. Lecitin zmírňuje depresivní stavy a celkové poruchy soustředění. Podporuje vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích. Jeho nedostatek se může projevit poruchou všech zmiňovaných efektů.

Chitosan je polysacharid s navázanou aminoskupinou. Je to vláknina ze schránek mořských korýšů, strukturně podobná celulose. Při procesu trávení potravy je naší enzymatickou výbavou neštěpitelná. Chitosan byl medializován jako doplněk stravy, který pomáhá omezovat vstřebávání tuku tím, že ho na sebe navazuje z potravy a současně s ním je z těla vylučován. Tímto mechanismem dochází ke snížení kalorické hodnoty stravy. Svými účinky pomáhá chitosan snižovat pocit hladu, příznivě ovlivňuje trávicí trakt a pozitivní efekt se také prokázal ve snížení hladiny cholesterolu v krvi. Dlouhodobé používání či vysoké dávky chitosanu ale brání vstřebávání některých vitaminů a minerálních látek.
Konjugovaná kyselina linolová (CLA z anglického názvu conjugated linoleic acid) má v řetězci 18 atomů uhlíku a dvě dvojné vazby vycházející z atomů uhlíku číslo 9 a 12 od karboxylového konce molekuly v prostorovém uspořádání cis-.
CLA je jedním z nejzajímavějších suplementů redukujících tělesné tuky. I když je hodně doporučována na spalování tuku, její hlavní význam tkví v tom, že spíše blokuje ukládání tuků, než je spaluje. Některé typy konjugované linolové kyseliny snižují hladinu tělesného tuku víc než jiné. Pro kulturisty může být užívání této látky užitečné i ve fázi objemového tréninku, kdy brání opětovnému nabrání tuků. Účinek má nejméně 3,4 g CLA denně. Doporučuje se nepřetržité podávání 1–3 g CLA nejméně po dobu tří měsíců.

Pyruvát vápenatý je sůl kyseliny pyrohroznové (pyruvátu) a vápníku. Pyruvát je přirozená látka, v organismu vznikající oxidací živin, především oxidací sacharidů. Zapojuje se do metabolických dějů, včetně oxidativní přeměny tuku na energii. Také dokáže urychlit metabolismus tuků (tukový obrat) a získanou energii využít pro zvýšení sportovního výkonu.
Pyruvát zvyšuje celkový výdej energie a tím působí jako spalovač tuků. Pyruvát účinně zabraňuje vzestupu hmotnosti po ukončení diety a pomáhá dosahovat požadované hmotnosti.
S oblibou se pyruvát užívá jako stimulant intenzivního výkonu u tvrdě trénujících sportovců, kteří jsou ve fázi rýsovací diety. Je také významných zdrojem organicky vázaného vápníku, který je v této formě plně využitelný pro zabudování do kostní tkáně. Účinná dávka pyruvátu pro dosažení uvedených účinků je již 2 g denně. Dávky nad 5 g při cíleném hubnutí však již nepřináší další zesílení efektu. Pokud jde jen o zvýšení sportovního výkonu a jeho intenzitu, někteří sportovci užívají až 10 g denně.

Chrom je esenciální stopový prvek (ovšem pouze v oxidativním stupni III, šestimocné chromany a dichromany jsou toxické, působí alergenně, mutagenně a karcinogenně). Chrom stimuluje účinek inzulínu, a tím zvyšuje glukózovou toleranci. Podává se obvykle ve sloučenině s kyselinou pikolinovou. Ovlivňuje nejen metabolismus sacharidů, ale i lipidů a proteinů. Z důvodu anabolického účinku inzulínu se očekává, že by mohl stimulovat začlenění AK do svalových proteinů a zvýšit tak adaptační reakci na trénink. Některé důkazy ukazují i zvýšené ztráty chromu močí po zátěži, což vede k myšlence, že by jeho potřeba mohla být vyšší u trénujících sportovců než u osob se sedavým způsobem života. Zvýšení dávek částečně snižuje hladinu cholesterolu a triacylglycerolů v krevní plasmě a současně zvyšuje podíl lipoproteinů HDL. Chrom chrání nukleovou kyselinu (RNA) proti tepelné denaturaci.
Chrom se nachází v pivních kvasnicích a víně, v černém pepři, v houbách, brokolici, fazolích a pšenici. Za přiměřenou denní dávku se považuje množství 50–200 µg. Užívá se v kombinaci s karnitinem, někdy v trojkombinaci s HCA a chitosanem. Co se týče subjektivních pocitů, uvádí se, že snižuje chuť na sladké potraviny.

Synefrin je hlavní látkou v ovoci rostliny zvané Citrus aurantium. Chemicky je velmi podobný rostlinnému alkaloidu efedrinu a jeho izomeru pseudoefedrinu, ovšem nemá jejich negativní účinky (efedrin a pseudoefedrin jsou na seznamu zakázaných látek). Působí totiž velmi selektivně a neovlivňuje negativně srdeční činnost. Funkčně odpovídá β-adrenergním agonistům a má středně stimulační a výrazně termogenní účinek. Optimální je jeho kombinace s kofeinem, kdy dochází k potencování jejich účinků. Přidává se do přípravků s karnitinem.

Tyrosin je AK se silným antikatabolickým účinkem, vzniká z esenciální AK Phe. Je prekurzorem hormonů katecholaminů, ke kterým se řadí např. adrenalin (stresový hormon) či noradrenalin. Je také prekurzorem hormonů štítné žlázy odvozených od thyroxinu. Tyrosin je silný energizér a sekundární spalovač tuků. Vědecké výzkumy za poslední dobu prokázaly, že fyzická přetíženost tréninkem snižuje hladinu látek přenášejících nervové impulsy do mozku. Právě tyto látky jsou zodpovědné za schopnost udržet koncentraci a motivaci. Užíváním Tyr se hladina těchto látek zvyšuje, a tím dochází k okamžitému zvýšení výkonnosti (2–3 g Tyr má účinek jako 50 mg efedrinu, ovšem bez vedlejších příznaků). Stimulací nervového systému zrychluje regeneraci a zvyšuje silovou úroveň, a tím zlepšuje efektivitu tréninku. Spolu s dalšími AK stimuluje a reguluje CNS, udržuje správnou funkci hypofýzy a štítné žlázy. Léčebně se podává při depresích, úzkostech, navíc potlačuje abstinenční příznaky (deprese, únava, extrémní dráždivost).

Kyselina γ-aminomáselná (GABA) je považována za inhibiční neuromediátor, nachází se totiž ve vysokých koncentracích v lidské CNS. Snižuje aktivitu určitých nervových přenašečů a proto podporuje relaxaci a kvalitu spánku. GABA také zvyšuje uvolňování růstového hormonu, který posiluje i spalování tuků a svalový růst. Podává se 2–5 g asi 30 minut před spaním nebo před tréninkem.


Na tento text navazuje článek Kloubní výživa


Příloha: Obsah proteinů v některých potravinách živočišného a rostlinného původu




seznam všech článků  |  zpět na úvodní stránku